Pokud chceme hledat své ikigai měli bychom se zamyslet nad čtyřmi oblastmi toho, co v životě děláme.

Dělej práci, ve které jsi nejlepší.
Nech se za ní nejlépe zaplatit.
Dělej to, co tě baví.
Dělej práci, která má význam.

Co milujeme
Dělejme v našem životě věci, které nás opravdu baví a přinášejí nám radost. Jak poznáme, že nás něco opravdu baví nebo, že to milujeme? Zkuste si vzpomenout na Vaši první lásku, oblíbený film, oblíbenou knihu, počítačovou hru, hraní na oblíbený hudební nástroj nebo prostě cokoliv co rádi děláme. Při činnostech, které nás opravdu baví přestává existovat čas, cítíme radost a štěstí. Čas příjemně plyne a my místo toho, abychom byli unaveni, tak jsme ještě více nabití energií.

V čem jsme opravdu dobří
Princip dělání toho, v čem jsme opravdu dobří je taky velmi zásadní. Většina lidi, hledá to v čem jsou opravdu dobří pomocí principu pokus/omyl. Existují ovšem i jiné možnosti jak zjistit naše silné stránky a tom v čem jsme dobří. Pomocí Socioniky, Gallupova testu silných stránek, můžeme identifikovat naše silné stránky a začít na nich pracovat. Když zase pracujeme v týmu, můžeme zjistit jak nás vnímají ostatní pomocí Johariho okna. Možností a metodologií je opravdu hodně.

Co nás uživí
Pokud dokážeme najít činnost, která nám dokáže zajistit z finančního hlediska naše každodenní potřeby, je to tak akorát. A to je přesně to, co nás uživí. Will Smith jednou pronesl větu:
„Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali za věci, které nepotřebují, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.“
Dnešní doba nám umožňuje vybrat si téměř jakoukoliv práci. Další generace lidí jako gerenace Y nebo Z se začínají dívat jinak na hodnoty dnešního světa. Čím dál tím více rozumíme ,že “je lepší být, než mít”. Nedívejme se tedy na to kolik budeme vydělávat, ale hledejme činnost nebo práci, která nás uživí a přitom nás bude bavit a budeme jí dělat co nejlépe.

Co svět potřebuje
Posledním dílem skládačky Ikigai je náš přínos pro lidi a pro svět. Potřeba dát něco světu je zakořeněna v každým z nás. Může se jednat o opravdu velmi základní věci. Abychom našli v našem Ikigai potřebu, spíše než hledat něco spásyplného hledejme věci v obyčejném životě.

Pekař, učitel, technik, manager, programátor, youtuber, redaktor, voják, psycholog, lékař, kuchař, taxikář, redaktor, policista – všechny tyto profese a mnoho dalších jsou nějak prospěšné lidem kolem. V každé činnosti se dá hledat potřebu pro svět. Spíše než hledat jak svou profesi nebo činnost obživy měnit, zamysleme se nad tím Proč dělám to co dělám? Jaký je smysl mé práce nebo činnosti.

Ikigai jako celek je právě odpovědí na jednoduchou otázku Proč? Na smysl vstávání každé ráno z postele. Není to však něco, že bychom si řekli: OK mám všechny tyto body a mám splněno. Ikigai totiž není o pojmu ale o pocitu. Ikigai je pocit, který se snažíme hledat celý život a kdo tento pocit našel tak ví o čem tady píšu.